Pomůcky Lexikon dřevin třešeň
třešeň
Názvy
Europäischer Kirschbaum, Süßkirsche, Waldkirsche, Wildkirsche, Vogelkirsche (D); cerisier des oiseaux (F); european cherry (GB); kersen (NL); ciliego (I); cerezo silvestre (E); madárcseresznye (H); čečnja (SLO); trešnja (HR)
Výskyt
Evropa, Malá Asie; pěstovaná, ale často zplanělá; dává přednost dobrým, na živiny bohatým a vlhkým půdám, vyhýbá se trvalému zmokření; v Českém a Bavorském lese sahá až do 900 m, v Černém lese (Schwarzwald) až do 1000 m nadmořské výšky; vyloženě slunná dřevina; převážně jako jednotlivé stromy v zahradách, sadech a alejích; do 40 let je rychle rostoucí, výškový přírůst končí v 50 až 60 letech, využitelnost v 70 až 80 letech
Popis
Barva
- bělové dřevo nažloutle bílé, běl úzká (3 až 5 cm); jádrové dřevo žlutě až zlatě hnědé, tmavne na načervenale hnědou barvu, také může být zelenavě proužkované
Textura
- pruhovaná (radiální řez), fládrovaná (tangenciální řez), plamenitá (tangenciální řez), rýglovaná, vlnitá (radiální řez), kořenicová (tangenciální řez), jemně rýžkovaná, lesklá (radiální řez), velmi dekorativní
Jiné údaje
Třešeň je výtečné, dobře opracovatelné užitkové dřevo; známé již z biedermeierovské doby; dá se také výborně přimořit na ořech; zelené proužkování lze vybělit pomocí peroxidu vodíků; metody přípravy prizem pro krájení: jednoduché půlení, plení na výšku, příležitostně i křížové dělení; řezivo je třeba pečlivě vyskládat do hrání; hráně musí být zatíženy, aby se předešlo borcení prken a fošen; velká poptávka je, vedle dřeva italského a francouzského původu, obzvláště po dřevě švýcarském; kmeny čistě vybarvené a bez vad jsou vzácnější; v popředí je použití na nábytek a pro vnitřní účely jako dýha i jako masiv; dřevo nelze použít pro vnější prostředí; třešeň lze také kombinovat s jinými druhy materiálů
